Skvízy snadno a rychle - 1. část
Tato série článků se bude věnovat základnímu popisu jedné z pokročilých bridžových technik - skvízové hry. Neklade si za cíl podat zevrubný popis této problematiky, ale pouze nastínit a na několika příkladech ilustrovat nejčastější typy skvízů.
Skvízy jsou považovány za jednu z nejpokročilejších a nejsložitějších bridžových technik, proto také řada (i poměrně pokročilých) hráčů rezignuje na jejich podrobnější studium. Občas je samozřejmě zahrání skvízu tak jednoduché, že se skvíz hraje takzvaně sám, a takovýto skvíz zvládne i pokročilejší začátečník. Řada skvízů je však složitějších, protože vyžadují řádné načasování, přesné odehrání barev v určitém pořadí apod. Tyto články by vám měly pomoci se v problematice skvízů blíže orientovat, umět rozpoznat různé varianty skvízů a naučit se správné technice jejich hraní.
Jistě - i bez zahrání jediného skvízu můžete vyhrát velký bridžový turnaj. Ale pokud si skvízovou techniku blíže osvojíte, uvidíte, že rozdání, v nichž se vyskytuje nějaký skvíz, je mnohem více, než jste si doposud mysleli. Zvládnutí skvízové techniky vám umožní takováto rozdání rychleji analyzovat a jistě zkvalitní vaši sehrávku takových rozdání, kde jste si dosud často mysleli, že je uhrát nelze (nebo jste jen v duchu tušili, že tam asi je nějaký skvíz, ale neuměli jste jej správně zahrát). A obdivné pohledy vašeho partnera a respekt vašich soupeřů poté, co zahrajete nějaký složitější skvíz, určitě také stojí za to.
Ještě jednu poznámku - až se podrobněji seznámíte se skvízovou hrou, nehledejte v každém rozdání skvíz. Většinu sehrávek lze opravdu provést jednoduššími bridžovými technikami a skvízy jsou pouze jakousi "třešničkou na dortu" vyspělé bridžové techniky
Články vycházejí z knihy C.E.Love "Všechno o skvízech".
Co je to skvíz?
Skvíz je takové zahrání, kdy jeden z obránců, který drží zádrže v několika (dvou nebo třech) barvách je nucen na kartu odehrávanou hlavním hráčem (HH) - tzv. skvízovou kartu - odhodit tuto zádrž (nebo nízkou kartu od této zádrže), a tak umožnit HH uhrát zdvih, na který původně neměl nárok.
Podívejte se na následující koncovku:
 - |
|
 9 |
|
 AK10 |
|
 - |
|
|
|
|
|
- |
|
|
5 |
|
|
87 |
|
|
10 |
East má zádrže jak v srdcové, tak v kárové barvě. Na vysokou trefovou desítku zahazuje HH ze stolu srdcovou devítku a E si může vybrat, zda zahodí srdce nebo káro, v každém případě HH udělá všechny zdvihy.
Karty, které jsou ve skvízu potenciálními vinéry HH, se ve skvízové terminologii nazývaji hrozby (nebo nadějky). V našem příkladě jsou těmito hrozbami srdcová pětka v ruce HH a kárová desítka na stole. Všímněte si, že hrozbou není srdcová devítka stolu, protože ta musí být odhozena na skvízovou kartu předtím, než bude odhazovat East (tedy kdyby měl West vyšší kartu než pětku srdcovou, skvíz by nefungoval). Toto ilustruje jeden z principů skvízu - alespoň jedna hrozba musí ležet za skvízovaným hráčem. Z logických důvodů také není možné, aby obě hrozby ležely ve stejné ruce, jako skvízová karta (jinak však mohou být hrozby v jedné ruce, nebo být rozděleny, jak je to v našem pííkladě).
Podívejme se ještě na jeden příklad jednoduchého skvízu - tentokrát na celé rozdání:
|
KQ103 |
|
|
864 |
|
|
Q754 |
|
|
74 |
|
|
|
|
|
AJ5 |
|
|
AKQ2 |
|
|
A6 |
|
|
J985 |
South sehrává závazek 3NT, do něhož W vynáší trefovou 2, E dobírá K a vrací další tref do desítky partnera. Ten odehrává A a Q trefovou (N shazuje srdce a káro, E malý pik - marka na kára). W pokračuje károvým klukem.
HH má osm zdvihů na vysoké karty (4 pikové, 3 srdcové a kárové eso) - tato situace je jako stvořená pro skvíz, neboť další podmínkou skvízu je, že v momentě, kdy je skvíz vypracován, má HH pouze jeden ztrátový zdvih. Pokud se nedělí srdce 3-3, pak další nadějí HH je to, že hráč se 4-listem srdcovým má rovněž kárového krále (podle dosavadní hry to vypadá, že tímto hráčem by mohl být E). Nemá cenu tedy pokrývat kárového kluka dámou stolu (zbavili bychom se tak jedné skvízové hrozby), ale vezmeme károvým esem v ruce. Nesmíme nyní odehrát AKQ srdcové, protože tím bychom si odstranili vstup k srdcové hrozbě (dvojce), ale musíme začít rovnou odehrávat pikovou barvu. Vstup k alespoň jedné hrozbě v ruce proti skvízové kartě je další nutnou podmínkou fungování skvízu. Po odehrání tří piků nastane tato koncovka:
|
K |
|
|
86 |
|
|
Q7 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
AKQ2 |
|
|
6 |
|
|
|
Na pikového krále musí E odhodit buďto kárového krále nebo srdce. HH odhodí v ruce káro a sleduje pouze, zda se neobjeví kárový král, pokud ne, dohraje na srdce. Všimněte si, že obrana mohla tento závazek porazit a skvíz zrušit, pokud by nestáhla 4 trefy, ale pokud bypo druhém trefu W zahrál kárového kluka. Zabrání tak načasování skvízu (nebude splněna podmínka zarovnání počtu zdvihů na -1), a HH nebude moci skvízovou koncovku sám připravit.
Čtyři nutné podmínky
Ve výše popsaných příkladech jednoduchého skvízu byly uvedeny 4 nutné podmínky pro fungování jednoduchého skvízu, pojďme si je shrnout:
 |
hlavní hráč má pouze jeden ztrátový zdvih, tj. může stáhnout všechny karty až na jednu (N-1) |
|
|
existují skvízové hrozby ve dvou barvách, které zadržuje stejný obránce |
|
|
alespoň jedna hrozba leží za skvízovaným obráncem |
|
|
existuje vstup k alespoň jedné hrozbě ležící proti skvízové kartě. |
Tyto podmínky platí téměř bez výjimky pro tzv. jednoduchý skvíz - viz dále "Klasifikace skvízů", a víceméně s mírnými modifikacemi i pro skvíz dvojitý, který lze vlastně považovat za kombinaci dvou jednoduchých skvízů proti oběma obráncům.
Ukažme si např., proč nefunguje skvízová koncovka, není-li splněna podmínka N-1. Vraťme se k našemu prvnímu přikladu a přidejme každému hráči po jedné kartě.
|
- |
|
|
9 |
|
|
AK10 |
|
|
2 |
|
|
|
|
|
- |
|
|
5 |
|
|
872 |
|
|
10 |
Na trefovou desítku může nyní E bez problémů odhodit pikovou dvojku a žádný skvíz se nekoná - karta navíc v ruce HH (tzv. nezarovnaný počet pro skvíz), dává prostor v ruce obránce pro jednu volnou kartu, kterou může bez problémů odhodit.
Klasifikace skvízů
Všechny skvízy můžeme v zásadě rozdělit do dvou skupin:
|
|
beztrumfové skvízy |
|
|
trumfové skvízy |
Beztrumfové skvízy jsou takové, kde po vypracování skvízu již sehrávka probíhá beztrumfovým způsobem. Tyto skvízy však nejsou omezeny jen na BT závazky, uplatňují se i v barevných závazcích. Trumfy mohou sloužit např. k vysnapování hrozby proti jednomu soupeři, ale po vypracování skvízu již trumfy slouží pouze ke stažení zdvihů za účelem skvízování obránce, nikoli jako vstupy do jednoho z listů. Např. v našem prvním příkladě koncovka skvízu funguje jak v NT, tak trefovém závazku.
U trumfových skvízů jsou trumfy potřebné pro zajištění komunikace mezi listy i po vypracování skvízu - slouží jako přechod do jednoho z listů HH. Tyto typy skvízů jsou méně časté, budeme se jim tedy věnovat až později.
Beztrumfové skvízy můžeme dále rozdělit na dva základní typy:
|
|
jednoduché skvízy |
|
|
dvojité skvízy |
U jednoduchých skvízů (říká se jim také někdy dvojbarevné skvízy) je skvízován jen jeden z obránců ve dvou barvách. U dvojitých skvízů jsou postupně skvízováni oba obránci (každý drží zádrž v jedné barvě a každý z nich zadržuje ještě jednu barvu).
Kromě těchto základních typů skvízů existuje ještě řada jiných (méně častých) typů skvízů, některým z nich se budeme věnovat na závěr této série článků
|
|
pokračování příště - jednoduché skvízy |
